Krátká historie projektu Párové doprovázení

Výraz „doprovázení mladých manželů“ zazněl v televizi NOE z úst otce arcibiskupa Graubnera jako odpověď na otázku, čeho se týkal jeho příspěvek do diskuze na synodě o rodině v Římě v roce 2014. Tehdy doslova prohlásil: „Mluvil jsem o tom, že se nám daří připravovat mladé na manželství, ale nedaří se nám jejich doprovázení v době po uzavření sňatku.“

Tato věta mě velmi oslovila a začal jsem koncipovat návrh projektu, jak službu doprovázení mladých manželů v naší církvi zavést a zabezpečit. Měl jsem v té době řadu osobních zkušeností z poradenské práce s mladými věřícími manželskými páry a potřebnost takovéto pomoci jsem vnímal jako docela naléhavou, protože do manželské poradny při brněnském biskupství často přicházely páry, jejichž vztahový problém měl počátek brzy po svatbě a nešťastným způsobem se upevňoval hned v následujících měsících.

Myšlenky na prevenci v podobě pozitivního vlivu zkušeného, otevřeného, a k pomoci ochotného manželského páru se přímo vtíraly. Pojem „doprovázení klientů“ se v té době již vyskytoval v odborné psychoterapeutické literatuře, praxe však byla prakticky nulová, protože žádní potřební klienti takovou intervenci ze srozumitelných důvodů nežádali. Chyběl impulz, který by na méně dobrý začátek vztahového života mladých manželů s potřebným varováním včas upozornil. A impulz najednou ze strany církve zazněl: Neumíme a bylo by to potřeba!

Oslovil jsem dva přátele z řad kněží, P. Jindřicha Šrajera z teologické fakulty Jihočeské univerzity a P. Jindřicha Kotvrdu, který problematiku duchovního doprovázení studoval v New Yorku. Dali jsem se do práce a postupně začala vznikat publikace, která možnost pomáhající služby mladým manželům zkoumala z hlediska teologického, pastoračního a psychologického. V průběhu práce vznikl problém, jak tuto službu nazvat, aby se odlišila od duchovního doprovázení, což je respektovaný terminus technicus, odlišný v pojetí kvalifikace doprovázejících a v požadavku na individuální práci, nikoli práci v párech.

V srpnu 2015 vznikla definitivní dohoda o názvu služby Párové doprovázení mladých manželů a v prosinci 2015 knížku Doprovázení mladých manželů ke zralému vztahu vydalo na přímý osobní impulz šéfredaktorky Kateřiny Lachmanové Karmelitánské nakladatelství.

Publikace byla ještě v prosinci 2015 zaslána otci arcibiskupovi Graubnerovi, otci biskupovi Cikrlemu a děkanu Cyrilometodějské teologické fakulty UP, profesoru Tavelovi. Arcibiskup Graubner odpověděl pozitivně laděným osobním dopisem s pozváním k osobnímu setkání. Podobně reagoval i profesor Tavel, na jehož popud došlo v dubnu 2016 k zařazení kurzu pro zájemce o službu párového doprovázení do systému celoživotního vzdělávání pořádaného teologickou fakultou.

V červnu 2016 informovali otec arcibiskup Graubner a otec biskup Cikrle o existenci a podmínkách kurzu kněze olomoucké arcidiecéze a brněnské diecéze. Bylo započato s vyhledáváním vhodných zájemců o studium přes správce farností a některé církevně uznané komunity a hnutí a přijímací pohovory úspěšně proběhly v lednu 2017. Ke studiu bylo doporučeno deset manželských párů, které byly vzápětí do kurzu fakultou přijaty a kurz absolvovaly od února do června 2017.

Na závěr posledního vyučovacího dne 17. 6. 2017 byli absolventi kurzu při večerní bohoslužbě v brněnské katedrále představeni předsedajícímu biskupovi Vojtěchu Cikrlemu, obdrželi osvědčení o absolvování kurzu, dostali osobní biskupské požehnání a byli ke službě rozesláni ke koncelebrujícím kněžím z vysílajících farností. Na slavnostní bohoslužbu navazovalo neformální setkání s otcem biskupem a dalšími pozvanými hosty v prostorách biskupství.

Od září 2017 začalo obdobné vyhledávání vhodných studentů pro konání kurzu v roce 2018. Podařilo se přijmout dvanáct manželských párů a kurz proběhl obdobným způsobem jako v předcházejícím roce. Byl zakončen opět bohoslužbou za osobní přítomnosti biskupa Cikrleho v katedrále dne 16. 6. 2018.

Josef Zeman