Párové doprovázení 2019 – závěrečná práce

Hned na prvním PD setkání jsem dostala nápad, že bych mohla závěrečnou práci vyšít – protože to je něco, co umím, co mě baví a co bude snad aspoň trochu originální. OK. A bylo mi jasné, že vyšít všechno najednou na závěr bych nestihla. Rozhodla jsem se tedy, že po každém setkání si napíšu krátký zápis (o čem pro mě setkání bylo, co si z něj odnáším) plus si nakreslím obrázek, který do příštího setkání vyšiju. To jsem splnila. Po skončení 4. setkání jsem si ještě prošla svoje zápisky (a že mám ve zvyky si jich dělat hodně) a vypsala jsem si klíčová témata PD a ke každému z nich několik bodů (tak, jak já to vnímám). Témata jsem pak rozdělila k jednotlivým setkáním (a ne že by se nedala rozdělit ale i úplně jinak). Moje práce má tedy následující části:

• Výšivka (originál můžu jednomu z vás věnovat, Lucie nebo Radku, pokud byste chtěli)
• Ke každé části výšivky stručné vysvětlení
• Reflexe jednotlivých setkání (psaná hned po setkání, teď na závěr už jen přepsaná, bez úprav)
• Témata a body k nim, takový tahák, který mi bude sloužit při setkávání s páry

1. setkání – Empatie

„Vlastně to mám už v sobě. Budu-li sama sebou, budu-li vnímat své tělo, ono mi pomůže s empatií. Mohu mu důvěřovat. I sobě důvěřovat. Neodhánět hned napětí či rozpaky, i ony mi mohou něco říkat. O konfliktních tématech či problémech se dá mluvit, nemusím je nutně hned vyřešit – prostě je prohlížet, zkoumat, pohrát si s nimi. Nemusím podávat výkon a být lepší než někdo jiný. A když se v tom všem začnu ztrácet, mám vedle sebe Toma. On to taky má v sobě. Společně se pohupujeme na vlnách rozhovoru.“

Výšivka:

On a ona. Doprovázející (ale klidně by to mohli být i doprovázení). Každý jiný (růžový a modrý), ale každý v sobě nějak toho druhého obsahuje (korálek). Společně se pohupují na vlnách rozhovoru.

Témata:

Naslouchání, odezva, být s nimi

• I Ježíš mluví jazykem těch lidí, ke kterým mluví
• Můžu dát i radu, když ji pár chce – ale zarámovat tak, že toto je jen jeden pohled na věc
• Stoupnu si do jeho bot a dívám se na jeho zkušenost – jaká je? Jak vznikla?
• Ani nabídka řešení, ani výcvik ve správné komunikaci, ale přidání se k páru
• Když je mi nasloucháno, roste moje kapacita slyšet
• Pozor na to, aby žádný hlas nezapadl – aby všichni byli slyšet

Vztah, společné vytváření

• Podstatou křesťanství je vztah
• Evangelium jako pozvání ke vztahu s Bohem i spolu navzájem
• Vztah je důležitější než to, kdo má pravdu

2. setkání – Kongruence

„Tělo je geniální nástroj, který máme stále při ruce. A nevyplatí se ho ignorovat či přehlušovat – potom ono může přehlušit nás. Pojmenovat tělesné prožitky negativní, ale i ty pozitivní, a přinést je na setkání – do dialogu. Už tím se nějak proměňují – i tím nějak rozvíjím společné téma, společné bytí. Nemám se bát, že se spletu. Nebo že vnímám své tělo nedostatečně. Vnímám ho, a to stačí. A ono se nemýlí. Otázka: jak přinést podněty citlivě? Aby nebyly vnímány jako útok, urážka...? Jak se nestavět na stranu jednoho, ani druhého? Není důležité, kdo má pravdu. Důležitý je vztah.“

Výšivka:

Tělo vysílá signály. A každý z těch signálů je pravdivý, vždycky jde o trefu do černého (tady do tmavomodrého, černá mi přišla moc tvrdá). Navíc je tělo napojeno na Božský pramen... i přes tělo se filtruje to, co mi Bůh chce říct.

Témata:

Tělo, opečování se

• Tělesná reakce předchází porozumění
• Cítím-li diskomfort, ten druhý to možná cítí podobně – možná to mluví o tom, co se děje mezi námi
• Citlivost k sobě vede k citlivosti ke druhému – nevím, kde přesně má druhý své hranice, ale cítím ve svém těle ty svoje a mohu je respektovat
• Když je něco na mě příliš rychlé/silné... mohu to zveřejnit a tím to „naředit“

Odvaha

My dva spolu

• Zveřejnit náš rozdíl umožní páru zveřejnit (a třeba i přijmout) ten jejich
• Můžeme se opečovat i my dva spolu navzájem („Jak Ti v tom je?“)

3. setkání – Polyfonie

„Jsme povoláni vnášet do světa lásku. Tzn. Budovat lásku v manželství není jen něco pro nás 2, ale pro celý svět.

Pravda je ve vztahu. Pravda je, když zazní všechny hlasy. Ty nejtišší mohou být zároveň i ty nejcennější. Nesnažit se získat stejný pohled na věc. Spíš se snažit porozumět, jak to vidí ten druhý. Komu je nasloucháno, je sám ochoten naslouchat. Držet polarity, a ono něco nového vykrystalizuje. Vyčekat to. Být na gumičku – roztahovat se všemi směry. Pak se zase přiblížit? (Platí to i ve vztahu s Bohem?)

Konkrétnější kontury doprovázení: Postavit se po bok jednoho a divit se: Aha, takhle to vidíš. Proto a proto. Pak zas klidně po bok druhého. Vnímat i ty tiché hlasy – aby nezapadly. Dovolit si držet polarity a čekat. Co mě napadne/štve/co mi říká tělo – mohu vnést a zeptat se, jich nebo partnera. I chyba je v pohodě, protože je to legrace. Mluvit o ní. Chyby ze mne dělají neexperta. (A co když to vůbec nebyla chyba?)“

Výšivka:

On a ona na gumičku a v prostoru mezi nimi se něco rodí (pravda? láska?). Po jejich boku doprovázející, který se zkouší postavit do jejich bot.)

Témata:

Polarity, balancování

• Ani já nejsem špatně, ani ty nejsi špatně
• Bavit se tím, jak to každý vidíme jinak
• Pravda je v tom, že žádný hlas nezapadne
• A zároveň

Komentování

• Dát hlas tomu, co se odehrálo uvnitř
• Zveřejnit a prozkoumat to, co mi běží hlavou
• Když udělám „chybu“ a pak si to uvědomím, můžu to zveřejnit
• Můžu zachytit můj nápad, pocit, dojem; co se děje v našem vztahu; to, co říkáš

4. setkání – Dialog

„Dialog. Cestovatel. (The Traveller.) Prostor mezi námi je to místo, kde se rodí nové možnosti. Ani jen v mé, ani jen v té druhé hlavě. Ve vztahu. V dialogu. Oba jsme stejně důležití a všechny nápady mají své místo. Všechny hlasy mají zaznít – tam někde se pak rodí pravda. A jak poznáme, jestli děláme to správné? Ověřujeme si.

Pohybujeme se ve 4 krajinách zároveň. A všechny je prostupuje zvědavost. Na tebe... na vás. Jste jedineční a fakt zajímaví. Když vstupujeme do dialogu s vámi, jdeme do toho s tím, že i my budeme vámi proměněni.“

Výšivka:

4 cestovatelé. 2 a 2 jdou pořádný kus cesty spolu. S těmi druhými dvěma se potkali na chvíli a sladili svůj krok. A v prostou mezi nimi vzniká něco nového... krásného... Božího!

Témata:

Čas, trpělivost

• Vytrvat v nenabízení řešení, počkat, až něco nového vznikne v dialogu
• Nemusím hned reagovat, mohu si dát čas zjistit, jak to mám, co se ve mně děje
• Říct „nevím“

Doptávání se, ověřování

• Neoženit se s hypotézou
• Ověřuju si tím i užitečnost toho, co děláme
• Neexpertní pozice

Zvědavost, vášeň

• Přistupuji k druhému, jako bych ho viděl poprvé
• Každé setkání jako nová kapitola
• Tajemství Boha, tajemství druhého člověka