Zkušenosti s párovým doprovázením

S nabídkou, že bychom se mohli přihlásit do kurzu párového doprovázení, za námi přišel otec Jindřich Kotvrda. Obvykle na podobné návrhy odpovídám, že se – slovy filmové klasiky – nebudem pouštět do žádnejch větších akcí, ale tenhle se mi líbil. Napadlo mě totiž, že kdyby podobná služba existovala už v době, kdy jsme se brali, ušetřili bychom si spoustu zbytečných nepříjemností. A když se naskytla možnost, jak někomu pomoci se podobným trablům vyhnout, měli bychom ji využít. 

Kurz jsme absolvovali a jsem za to vděčný. Byl to příjemně strávený čas s příjemnými lidmi, získali jsme spoustu praktických znalostí a dovedností pro budoucí doprovázení a pro mě osobně byl hodně užitečný i v tom směru, že jsem si uvědomil ledacos o sobě a našem vztahu.

Doprovázet jsme začali asi rok a čtvrt po jeho absolvování. Během té pauzy se mi většina těch znalostí a dovedností spolehlivě vykouřila z hlavy. Práce, kterou jsem psal na závěr kurzu, se jmenuje Moje abeceda párového doprovázení a je to takové shrnutí toho, co mě v kurzu nejvíc oslovilo. Při doprovázení jsem byl rád, že ji mám. Četl jsem si ji před každým setkáním a snadno si tak pokaždé vybavil, jak a proč chci doprovázet.

Dnes už je první doprovázení za námi. Z nás a našich doprovázených se stali kamarádi a myslím, že si navzájem jen tak nezmizíme ze života. Když bych měl dnes shrnout, co bylo důležité, tak nestresovat, prostě tam s těmi doprovázenými být a být tam pro ně, dobře poslouchat, hodně se ptát a na nic si nehrát.

Každé doprovázení bude určitě jiné, protože Bůh nás stvořil jako více či méně kompatibilní originály. Ale snad se nikdo nebude zlobit, když teď z rukávu vysypu pár tipů:

Spolehněte se

Naši doprovázení si témata rozhovorů volili sami. Téma dne jsme se dozvěděli vždy až na začátku schůzky. Pro někoho by to mohlo být stresující, ale mělo to tu výhodu, že jsme si nemohli připravit zásobu moudrých sdělení a museli jsme se spolehnout na biblické „nedělejte si starosti, jak a co budete mluvit, neboť v tu hodinu vám bude dáno, co máte mluvit". A Duch svatý působil. Bylo to jako u maturity – tam jsem se taky občas divil, co všechno v té hlavě mám.

Nebojte se

Každý má nějaké téma, o kterém nerad mluví. Každý má nějaké hranice, které je potřeba respektovat. Ale na začátku jsme si jasně řekli, že co si mezi osmi očima řekneme, to tam taky zůstane. Takové kolektivní zpovědní tajemství. Potom už nemá smysl bát se mluvit o čemkoliv.

Neberte se vážně

Když se budete snažit působit důstojně a ideálně, tak to k ničemu nebude. Nebojte se na sebe prásknout nějakou pikošku. Může se stát, že uvidíte útrpné pohledy. To přežijete. Ale třeba uslyšíte: „To jsem rád, že to takhle má i někdo jinej!“ A to už za to stojí, ne?

Nestresujte

Neřiďte se příliš svými představami o tom, jak by to mělo vypadat. A nezatěžujte se přemýšlením o tom, jestli to má smysl, a jděte do toho vždy znovu s čistou hlavou. Může se vám stát, že tři setkání budou úplně super a čtvrté bude úplně na levačku. Ale nikdy nevíte, jestli právě to čtvrté nepřinese nejvíc užitku.

Bacha na zemětřesení

Pokud to budete brát vážně, počítejte s tím, že doprovázení může výrazně ovlivnit i váš vztah, nebo jím dokonce otřást. V pozitivním i negativním slova smyslu. Můžete si uvědomit, že máte něco krásného, co ti doprovázení ještě nemají. Ale může se taky stát, že si uvědomíte, že ti doprovázení mají něco, co vy jste nikdy neměli a chtěli byste taky, případně co jste už ztratili a chtěli byste zpátky, a potom vás čeká neplánovaná práce na vašem vlastním vztahu. Nebo na vás vybafne nějaký kostlivec ze skříně, o kterém jste třeba ani netušili, že tam je, a té práce bude ještě víc. Nás díky Bohu potkaly jen ty první dvě varianty.

Pavel, absolvent kurzu 2017

P.S. A když budete mít pocit, že to nejde podle vašich představ, tak si uvědomte, že